O ramínkách
Historie vzniku šatních ramínek
Příběh vzniku šatních ramínek je plný náznaků a dohadů. Podle některých jde o dílo prezidenta USA, podle jiných...
Mekko rovná (se) šaty
Proč jsme si pro název firmy vypůjčili finské slovo”mekko” do češtiny překládané jako šaty?
Ramínka a Finsko sdílí dvě věci, které jako Mekko považujeme za klíčové. Přírodu a design.
Láska k přírodě
Finové žijí obklopeni přírodou. Na rozloze 4x větší než je Česká republika žije přes 5 milionů lidí. Zemi ze ¾ pokrývají hluboké lesy a díky 188 000 jezerům se mu právem přezdívá “země tisíců jezer”. Mezi ty nejznámější patří Paijanne s rozlohou 1 080,63 km², jezero Saimaa známé jako útočiště posledních 250 jedinců nejohroženějšího poddruhu tuleně koužkovaného (Pusa hipsida saimensis) a v Laponsku jezero Inari s více než 3318 ostrovy, díky kterým působí spíše jako spleť vodních cest než jednolitý vodní útvar.
Zelené lesy, Baltské moře se svými ostrovy a blízkost polárního kruhu nabízí teritorium tisícům divokých zvířat a ptáků. Jen pro zajímavost: ve Finsku vládne lesům medvěd hnědý, jehož populace zde čítá na 1 500 zvířat. Jeho obdivovatelé mají velkou šanci ho zahlédnout v jednom ze 37 národních parků.
Národ k všudypřítomné přírodě přistupuje s překvapivou pokorou. Ačkoliv má země obrovské zásoby dřeva, Finové stromy ctí a každý zbytečně pokácený kus považují za velký prohřešek.
Za další přezdívkou Finska, “země půlnočního slunce”, stojí severní polární kruh. Během června a července totiž nastává “polar paiva” (polární den), kdy slunce svítí po celý den i noc. Většina festivalů - ať už divadelních, hudebních nebo jarmarků - se odehrává právě v tomto období. ⅔ lidí, kteří na světě pravidelně prožívají “bílé noci”, žijí právě ve Finsku.
“Kaamos” je opakem polárního dne. Polární noc je charakteristická svým modrým “světlem”, do kterého se země na dobu 51 dní zahalí. Některé zdroje uvádí, že právě “kaamos” je zodpovědný za první místo Finska v žebříčku zemí s nejvyšším počtem sebevražd v Evropě.
Skandinávský design
Úzký vztah k přírodě se odráží i v pověstném finském designu. Ten je charakteristický svou jednoduchostí a nadřazením funkce nad formu. Ve Finsku design není jen souborem krásných věcí, ale způsobem života. S designovými věcmi se proto potkáte na ulici, v kavárně i při interakci s ostatními lidmi.
Kanadská fotografka a spisovatelka Karen MacKenna své zkušenosti s finským designem popisuje takto: „Finský design má cit pro detail, všechno je tu navrhováno s ohromnou péčí. Cesty, po kterých chodíte, pocit, který máte ze židle, na které sedíte, až po jedinečný způsob aranžování a balení květin v obchodě. Každý den je tu jedinečný. Finové si rádi oblékají své vlastní motivy a používají designové předměty v každodenním životě. Právě proto je Finsko skvělým místem k životu. Když jdete do kavárny, pijete z legendárních skleniček Iittala, sedíte na stoličkách Alvara Aalta a díváte se ven na ženy oblečené v Merimekko šatech.”
Hennese Bengs, jeden ze zakladatelů světoznámé firmy Costo vyrábějící batohy a čepice, o finském designu říká: „Vyrůstat ve Finsku bylo vždycky něčím velkým - vše se tu točí kolem ekologie, životního prostředí, přírody a všeho, co je s tím spojené. Je to pro mě normální věc. Možná proto vyrábíme batohy z recyklovaného denimu a čepice a doplňky z malých kousků textilu, které nám dodává jako zbytkové kusy jedna továrna na koberce. Kvůli jejich velikosti už je sami nemůžou dál zpracovat. Z mého pohledu se nevyplatí spoléhat na trendy, protože ty co půl roku mizí. Proto je potřeba počítat i s klasickým designem.” Jeho slova jen podtrhují všeobecně známý fakt:
Finové v sobě mají od malička hýčkaný vztah k přírodě a životnímu prostředí. Ten se prolíná všemi sférami jejich života. Prácí, volným časem, architekturou i produktovým designem.
Dalším symbolem Finska jsou nestárnoucí kola Jopo. Od roku 1965 patří k ikonám finského designu a můžete se s nimi setkat jak v severských zemích, tak evropských metropolích. "Jopo" v překladu znamená “kolo pro každého”. Designem připomíná něco mezi Choperem a klasickým dámským kolem s nákupním košíkem. Díky polohovatelnému sedátku a řidítkům se hodí pro lidi všech velikostí a věkových kategorií. Produkty značky Jopo s ročním prodejem 350 000 kol patří mezi nejprodávanější kola ve Skandinávii. Díky zářivým barvám s každoročně se rozšiřující paletou je na ulici určitě nepřehlédnete. Jejich úkolem je vzbudit úsměv na vaší tváři.
Architektura ve Finsku
Finská architektura v sobě snoubí to, co v 1. století př. n. l. popsal římský architekt Vitruvius jako Formula Vitruvia: “struktura stavby musí vykazovat tři základní vlastnosti: firmitas, utilitas, venustas, tzn. musí být trvalá, užitečná a krásná.” Podle Vitruvia je architektura napodobováním přírody. “Stejně jako si ptáci a včely staví svá hnízda, podobně si i lidé z přírodních materiálů staví svá sídla, která jim mají zajistit ochranu před klimatickými vlivy.”
Podobný přístup se uplatňuje i ve Finsku, kde se se i architektura točí kolem přírody. Finové se museli po staletí vyrovnávat s extrémními mrazy a silnými poryvy větru. V náročných podmínkách ze všech materiálů nejlépe obstálo dřevo.
Finské domy byly od pradávna stavěny z celých kmenů jehličnatých stromů. Původní domy ze srubových konstrukcí v roce 1990 tvořily v různých provinciích Finska 3 - 11 % z celkého počtu budov. Ve městech byla většina z nich srovnána se zemí během městské modernizace v letech 1960 - 1970. Na vesnicích se je nevyplatilo renovovat nebo opravovat, jelikož nevyhovaly moderním požadavkům na bydlení. Pro majitele tak bylo jednodušší se jich zbavit a postavit místo nich nové.
Stále ale existují místa, kde můžete původní domy se srubovou konstrukcí obdivovat. Jedním z nich je staré město Ekenas. Řady uniformních domů v ulicích ze 16. století s názvy Hattmakaregatan (Kloboučnická ulice), Linvavaregatan (ulice výrobců rukavic), Handskmakaregatan (Tkalcovská ulice), Garvaregatan (Kominická ulice) a Smedsgatan (ulice zpracovatelů kůže) dávají jasně najevo, kdo v dávných dobách město obýval. Ulice se od dob svého vzniku příliš nezměnily a domy v nich jsou stále obydlené.
V Ekenas se nachází také Tammisaari Savings Bank (1964) a Villa Skeppet (1969), jejíchž autorem je Alvar Aalto (1898 - 1976). Slavný finský architekt a designer ve svém práci kladl silný důraz na vztah lidí a přírody. V jeho pojetí se stavby měly podřizovat a vycházet z prostředí a orientace místa, ve kterém vznikají.
Pokud budete mít možnost, navštivte i Turku, první a tím pádem nejstarší město Finska ze 13. století. V muzeu Luostarinmaki najdete 18 bloků původních budov různých řemeslníků z 18. století. Stavby v muzeu jako zázrakem přežily Velký oheň Turku z roku 1827, který zničil 75 % města.
Největší vlna výstavby přišla až po roce 1940, kdy začaly vznikat domy zvané “Front liners” pojmenované po vojácích, kteří ve válce bojovali v předních liniích. Po mnoho let sloužil tento základní dřevěný model jako předloha pro malé rodinné domy po celém Finsku.
Oproti uniformní podobě domů z dob poválečných se dnes Finové snaží stavět domy, ze kterých dýchá individualita, ale přesto obsahují nestárnoucí prvky tradiční finské domácnosti.
Tři základní pilíře každého moderního finského domu dodnes tvoří kuchyň, sauna a krb
Skoro každá rodina vlastní chatu v lese nebo u jezera, kde Finové tráví volný čas i dovolené. Oslava blízkého splynutí s přírodou se projevuje i ve volbě materiálů - i dnes mezi všemi dominuje “zelené zlato” Finů. Dřevo svěle koresponduje s jejich zdravým životním stylem a oblíbeným jednoduchým a čistým designem. Mnoho stavitelů si ho navíc může obstarat přímo z vlastního lesa.
Další faktor ovlivňující finskou architekturu je rapidní stárnutí populace. Finsko patří mezi “nejstarší státy” v Evropě. V navrhování resortů pro stárnoucí obyvatele je světovým průkopníkem. Finský koncept, který bere v potaz zejména soukromí a možnost starších lidí účastnit se různých aktivit, přebírají státy po celém světě.
